„Půjdeš mi za svědka?“ Věta, která Vás překvapí, potěší a nadchne, ale chvíli na to si uvědomíte tu velkou zodpovědnost, která právě přistála na Vašich bedrech. Proslov u svatební tabule, uklidňování ženicha, podpis u oltáře nebo pomoc s organizací celého dne jsou klasické úkoly svědků, ale v poslední době se úkolníček rozšiřuje ještě o jednu věc, a to zorganizovat pořádné rozloučení se svobodou!
Tento závazek nedávno potkal i mě. Ženil se můj dlouholetý kamarád Martin, pro kterého jsem měl rozlučku vymyslet a zorganizovat. Ale co teď? Nikdy jsem nic takového nedělal, jednou jsem na rozlučce sice byl, ale věděl jsem, že touhle cestou se vydat nechci. Chodit po pražských barech a hospodách a proložit to večeří v dobré restauraci můžeme i přes rok... Chtěl jsem něco extra, něco nového, zajímavého a hlavně, aby si rozlučku užil jak Martin, tak i zbytek kluků, kteří se vyrazí loučit s námi. Po vytvoření seznamu pozvaných a upřesnění data a města, ve kterém akci provedeme, jsem stál před novou otázkou. Kde a co přesně?
Motokáry? Pro mě ideální, ale vím, že Martina tahle zábava zas tak netankuje. Skok padákem? Jelikož se bojí výšek, tak by to byla spíše pomsta … Nakonec jsem na internetu narazil na Fun Arénu. Konečně! Něco hodně zajímavého a dost neobvyklého. S kolegou, který mi s rozlučkou pomáhal, jsme projeli web a dohodli si na místě schůzku. Fun Arenou nás provedl místní zaměstnanec Alex, ten nám velice ochotně ukázal a vysvětlil všechny aktivity ve všech patrech. Design cyberpunku, do něhož je celý prostor budovy stylizovaný, spolu s vědomím, že celá Fun Arena je vytvořená právě pro rozlučky se svobodou, oslavy a další akce, nás utvrdily v tom, že Martinovo rozhodnutí k životnímu kroku pokřtíme právě tady. Na nás teď bylo si sestavit seznam z mnoha aktivit, které budeme chtít zahrnout do našeho dne.
Den rozlučky jsme začali v centru Prahy na pozdní snídani. Po snídani jsme na jedenáctou hodinu celou partu šestnácti kluků přesunuli do Fun Areny. Začali jsme zostra, a to hned házením seker, sekerek a hvězdic na dřevěné terče. Mně osobně nejvíce bavily menší sekery, které bylo o hodně jednodušší na dálku zaseknout než jejich dospělé ségry! Po dvou hodinách jsme byli správně „vyhajpovaný“ a byl ten pravý čas se přesunout na robotí fight.
Byli jsme dovedeni do menší místnosti, kde uprostřed byl stůl připomínající ring. Po instruktáži jsme dostali ovladače zavěšené okolo pasu. Ovladač tvarem připomínal siluetu postavy. Tak, jak jste s touto siluetou pohybovali, tak robot v ringu opravdu zrcadlil Vaše pohyby. Cílem bylo porazit druhého robota buď na body, nebo useknutím hlavy. Bojů jsme si vyzkoušeli několik, 1vs1, 2vs2 a taky jeden, ve kterém Martin bojoval sám proti několika robotům, aby si uvědomil, že budoucí svazek nebude vždy jen procházka růžovým sadem 😉.
Jelikož jsme končili v čase oběda, další překvapení pro ženicha byl menší raut přímo v centru místního Underground City. Jelikož je celý prostor i zde stylizován do cyberpunku, bylo super sledovat, jak kolem Vás vše svítí a bliká různými barvami a všude okolo je nespočet designových instalací. Opravdu jak v jiném světě.
Po jídle a pokecu s ostatními jsme se vydali o patro výše do Cyber Arcade. Zde jsme skoro tři hodiny propařili u různých retro herních mašin. Vyzkoušeli jsme snad každý automat, jak staré klasiky jako pinballové automaty a Pac-Mana, tak i nové kousky. Martin je nadšenec do Star Wars, takže většinu času proseděl v simulátoru X-wingu. Musím říct, že celá tahle herna ve všech probudila nostalgii, vzpomněli jsme si na časy, kdy jsme neřešili skoro nic. Naší herní linku jsme končili v LAN room, kde jsme si dali turnaj v nějaké staré fantasy střílečce. Připadal jsem si jako malej kluk, ale byla to paráda!
Po delším sezení u starých PC se to chtělo zase trochu rozhýbat, proto jsme se přesunuli o patro výše na hřiště Factory Field, kde byla domluvená další aktivita. Zde se standardně hraje reball, Nerf, archery a airsoft. Jelikož je ženich nadšenec do zbraní všeho druhu a chtěli jsme zase něco speciálního, domluvili jsme mu Speedsoft, což je sportovní varianta airsoftu. Repliky zbraní střílí speciální fosforové kuličky, které díky nasvětlovacím tlumičům při výstřelu svítí. Cíl hry je eliminovat všechny členy protějšího týmu zásahem kamkoliv do výstroje. Jelikož nás bylo dostatek, organizátoři nám uspořádali soukromý turnaj, který pro klid všech vyhrál právě tým ženicha.
Hřiště tady na Florenci je menší, ale i tak je hra natolik dynamická, že jste za chvíli zničení. Nám velikost hřiště vyhovovala, ale i tak máme v plánu vyzkoušet i druhé hřiště v ulici Hybernská, které je daleko větší. Tady půjdeme ale do reballu.
Na zbytek večera jsme se přesunuli zpět do Underground City, kde už jsme měli volnější zábavu. Jedna parta kluků si šla zahrát lidský stolní fotbálek, druhá parta si vyzkoušela Hado – virtuální vybiku. Nakonec jsme poseděli na baru, kdo chtěl, zahrál si šipky nebo kulečník.
V tomhle klidnějším duchu jsme strávili zbytek dne, užitého opravdu na maximum. Každopádně největší radost jsem měl, když Martin pronesl proslov o nejlepších přátelích a děkoval za tu nejlegendárnější rozlučku se svobodou, kterou jsme mu připravili!
Děkujeme Fun Aréně a doporučujeme i na Vaše oslavy.
